Jak je to s tím zdražováním?

Kdo si myslel, že po minulém roce už ho nic nepřekvapí, nechť nečte dál.

Od půlky prosince budou nové ceny koloběžek. Že nás to netěší, je jasné. Proč to musíme udělat zkusím vysvětlit:

 

Doprava: 

Ceny přepravy 40” high cube kontejnerů /ty největší/ se zbláznily. Zatímco v listopadu minulého roku stála přeprava takového kontejneru z Asie 2500 EUR, dnes je běžná cena 17500 EUR. Nepomáhají ani další komplikace v podobě Covid opatření, kdy jeden z největších přístavů Ning-Po byl řadu týdnů zavřený kvůli nákaze. Na každý neodbavený den v tomto přístavu připadne 15 000 kontejnerů, které nikdo nenaložil. Vytvořila se obrovská zátka a znovu vzrostla poptávka.

Vzniká velká nerovnováha vlivem velké poptávky po zboží v Evropě a ochlazení ekonomiky v Číně. Jinými slovy kontejnery přivezené do Evropy nemá kdo naplnit a odvézt zpět do Číny. Mluví se o milionu kontejnerů, které v Číně chybí.

Netrpí jen mezinárodní přeprava. Vlivem kolapsu přepravců minulé Vánoce se tuzemští velikáni jako DPD, DHL, Česká pošta a další rozhodli navýšit skokově ceny přepravy. Kdo ví, jak to funguje, tak tuší, že nejvíc se platí za místo v dodávce. Laicky, proč by měla přepravní společnost přepravovat koloběžku za 250 kč, když místo toho může přepravit 10 menších zásilek a vydělat 5x více, přitom to zabere stejně prostoru. 

Další z faktorů je vysoká cena pohonných hmot, přístavy jsou zahlceny v odbavení, dramaticky zvyšují své poplatky atd.

 

Suroviny a díly:

Faktorů je mnoho. Jedním z nich je řadu měsíců trvající obchodní válka mezi Čínou a Austrálii. Austrálie je velmi významným dodavatelem vstupních surovin. Po nějaké prvotní roztržce Čína uvalila clo na Australské víno a už to jelo. Výsledek je, že Austrálie nedodává drahé kovy do Číny. 

U vstupních surovin to vše začíná. Pokud vezmete například metr jeklové tyče za 40kč, v průběhu roku se zvedne na 55kc, tak to nevypadá na první pohled hrozivě. Jenže: každé další obrábění se prodraží, každá další přeprava se prodraží. V absolutním čísle se jedná o 15 kč na metr, ale procentuálně jde o nárust 35%. Tím pádem každá vstupní surovina nebo slitina, kterou používáme na koloběžce /brzdy, špice, pláště/, zdraží jen na materiálu o významné procenta

Další článek je zpracování cyklo dílů. Existují v podstatě dva typy firem: Ti, co vyrábí na sklad a ti, co vyrábí na základě konkrétní poptávky. V posledním roce se tyto rozdíly prakticky vymazaly. Skladové zásoby byly rozebrány přes noc a nastoupil šok v podobě plně vytížených výrobních kapacit na měsíce nebo roky dopředu. Což vedlo k dalšímu šoku a dalšímu navýšení objednávek od odběratelů. Nezřídka došlo k mnohaměsíčnímu omezení nebo zastavení výroby vlivem Covid situace, typická oběť je třeba továrna Schwalbe ve Vietnamu, která jela na 50% kapacity 3 měsíce. Pokud zvednete dodací dobu ze 3 měsíců na 3 roky u silného hráče /třeba Tektro/, vede to k zahlcení kapacit u většiny ostatních dodavatelů brzd, na které se rázem obrátí všichni ti, na které nezbylo. Je to tzv. efekt motýlích křídel.

Poslední týdny se hodně skloňuje v souvislosti s automobilovým průmyslem prvek hořčík. Nedostatek hořčíku vede k nedostatku slitin hliníku /tzn většiny cyklokomponent/. Na výrobu hliníkových slitin je totiž hořčík zásadní a nelze nahradit.

Nejistota  

Pro mě asi největší faktor, který ovlivňuje situaci. 

V obecné rovině pokud firma funguje ve stabilním prostředí, roční růst 5% není nic špatného, naopak. Jde o proces postupného vylepšení a rozšíření, který je dobře zvládnutelný. V případě překotného růstu nebo propadu v situaci, kdy se mění podmínky všeho každé tři týdny, je těžké cokoliv zodpovědně naplánovat. Při vychýlení z rovnováhy má každá firma tendenci dělat zásoby, kriticky se dívat na produktivitu práce, nebo se chystat na horší časy. 

Málokdo si uvědomuje, že existuje větší problém, než je nedostatek zakázek nebo prodejů. Tím je situace opačná, kdy nemůžete uspokojit všechny poptávky.

U nedostatku zakázek můžete situaci zvrátit lepším marketingem nebo zvýšenou obchodní aktivitou. Ale proces navýšení výrobních kapacit je dlouhý, drahý, a skýtá mnoho nástrah například v podobě udržení kvality daného produktu.

Všichni ovlivňují všechno. Dlouhé dodací lhůty nových aut vedou ke zvýšenému zájmu o alternativní přepravu, například cyklistiku. To vede k nedostatku kol, tudíž zvýšenému zájmu například o elektrické koloběžky. Během jara například došlo k totálnímu vyprodání trampolín a paddle boardů. Nikdo nevěděl, jak se bude pandemie vyvíjet, tak se všichni snažili vytvořit si zábavu, ve které nebudou omezováni. Pokud vím, na obytný vůz v řádu jednotek milionů korun je čekací lhůta 2 roky. Těch změn chování zákazníka, ať už drobných nebo velkých /online nakupování/ je velká řada a mění se tak rychle, že i odborným časopisům dělá problém se v nich orientovat. Toto všechno působí na trh, potažmo na nás jako výrobce produktu pro přepravu a volný čas. 

 

Snažil jsem se popsat 3 základní faktory, které ovlivňují cenu produktu. Čtvrtým jsou lidské zdroje, pátým je prodejní model a síť, o těch zase jindy.

Pevně věřím, zvýšení ceny našich koloběžek se nepodepíše na spokojenosti nových zákazníků, kterých každým rokem přibývá.

 

Na závěr něco optimistického:

1. na ježdění na koloběžce nepotřebujete AdBlue

2. jsme lepší jak Škodovka, pořád vyrábíme :)

Ať se Vám všem daří.

 

                                                                                                                 Pavel Werner