Dominik

    To jsem tak jednou v práci co by strojvedoucí metra vyšel ven na přestávku z metra, abych se podíval jak vypadá slunce . Byl Červnový krásný den, tuším, že odpoledne.. když se mi zorničky přeorientovaly z tunelu metra na denní světlo, mentálně jsem se vzdálil pohledem do koruny stromů  a přemýšlel o tom, kde bych co ulovil ke krmení.

      Tu se prohnalo kolem mě cosi růžového a zastavilo to opodál. Vědomí se pod náporem zvědavosti vrátilo do reality a já se začal věnovat čemusi, co mělo dvě kola, jakýsi ocelový svařenec a celé to vypadalo jako dětská hračka, leč, přihnala se na tom stroji dospělá osoba. 

     Vzhledem k tomu, že se prohánějí po Praze jakási růžová kola, tato barevná spojitost zjevně asi nebude náhodná, kliknutím na net jsem záhy zjistil o co jde. Ano, jednalo se o růžovou koloběžku bikesharingového sdružení a toto přibližovadlo bylo přesně to, co se mi náramně hodilo do oné myšlenky, kterak se rychle přemístit od stanice metra v Dejvicích, kde vlakové čety metra mají jedno z hnízd, v podstatě kamkoli, ale aby na to nepadla celá pauza. Koloběžka by tuto vzdálenost v čase ořezala na pár minutovou záležitost. 

 Můj problém nakonec vyřešil Mastr od Miba, který jsem opět pořídil z druhé ruky na zkoušku. Mastrovi vlastnosti způsobovali a i nadále způsobují blažené pocity. Pro můj všeobecně rituální život to je již neodmyslitelná součást, zejména v kombinaci s MHD a jiných veřejných dopravovadel včetně logistiky při převozu autem.  Mastr se mi stal věrným společníkem doma i v práci, tahle nejen městská koloběžka je prostě bomba. Dokonce to oslovilo i manželku, která se taky ráda občas projede :-)

     V současnosti se těším na letošní, už čtvrtý rok na stupátku :-)