Revoo I. část
Nejkrásnější na vznikajícím nové rámu jsou představy. Jak by měl vypadat, jak bude jezdit, kolik bude vážit, kdy bude hotový. A právě na poslední sousloví se mě ptá spousta lidí. Zkusím tedy vysvětlit, proč to všechno tak dlouho trvá.
Prvotní myšlenka na inovaci Revoo rámu vznikla někdy v říjnu 2016. Další tři měsíce jsem se laicky snažil přijít na to, jak by se dal udělat lehčí a tužší rám. Když jsem měl nějaké kontury jasné a prodiskutované s Rosťou / mistr svářečský/, tak jsem své úvahy přednesl ostatním. K tomu jsem si pozval Laďu Bartůňka, aby nás případně zastavil hned v prvopočátku. To byl tuším začátek února 2017. Do 8. Dubna /Masaryk Run/ jsme vytvořili 2 prototypy. Na jednom jsem odjel závod, druhý, vrtaný, putoval Vojtovi Hrůzovi na test. Vzhledem k tomu, že prototypy jsou dělány v ruce, vrtaný rám byl nepoužitelný, úhel hlavové trubky byl moc velký a s koloběžkou se nedalo téměř zatáčet.
V téhle fázi jsme si vyzkoušeli, že váha rámu /3.5kg/ bez vrtání je tuhá podle našich představ. Problém je, že z našeho pohledu je váha jen jedním z MNOHA aspektů dobrého rámu. Navíc se postupně učím, že každá akce vyvolává /většinou nežádoucí/ reakci. Příkladem je zmiňovaná váha, Nízká váha koloběžky bezesporu přispěje k lepší akceleraci závodníka a celkově nižší námaze svalového aparátu při jízdě do kopce. Nicméně, tady se to větví. Na rovině je důležitější spíš poměr vah rámu a kol / Junovo oblíbené „do rámu nalít beton a kola lehká jako pírko“/, z kopce je potom vyšší váha celkové soustavy žádoucí. Jenže, to není všechno, ke slovu přichází například výška nášlapu. Je lepší mít těžší rám a nižší nášlap? Je lepší investovat prvně do kol nebo do rámu? Toto je jen pár z mnoha otázek. Když tohle všechno vyřešíme, tak se teprve dostaneme k technice jízdy. Například při jízdě z kopce velmi záleží mimo jiné na celkovém odporu soustavy, především pak jezdce /jak se dokáže sbalit/, lidem s atletickým zázemím občas vyhovuje na kratší tratě vyšší nášlap kvůli dynamice odrazu. A takhle bych mohl pokračovat donekonečna.
Takže v polovině dubna víme, že tuhost je ok. A teď přichází na řadu technologie. Trvá další 4 týdny, než použijeme a vychytáme pro nás nové řešení, semi integrované hlavové složení, tenkou zadní patku /ochrana zadní brzdy/, tlusté /4mm/ zadní patky pro usazení kol.
V půlce května můžeme začít řešit to podstatné, a to je samotná geometrie. V prvním kole koloběžky testuju já, než je posílám dál. Tady dochází ke komplikaci, protože mám zraněnou nohu. Každý další prototyp si vyzvedne Šárka Waldhauserová /čerstvá mistryně republiky/, která ho podrobí se svým týmem testování při různých situacích. Celkově děláme tři další verze rámu, dokud nejsou závodníci spokojeni. Jediná otázky je pro mě důležitá. Jsou celkové vlastnosti tak dobré, aby si tester chtěl rám koupit a závodit na něm?
Tak a dnes, 26. Června máme tedy v ruce první hotový prototyp. Tímhle to celé začíná. Následuje vytvoření dalších 6 rámů, které poputují k testerům, každý z nich přináší nový pohled na vlastnosti. Až budou všechny rámy otestované, nastoupí Břeťa s Rosťou a vytvoří speciální přípravek na výrobu. Tohle je samo o sobě výzva, budeme to dělat jinak než naše jiné modely, ale o tom až příště. Potom teprve následuje první série.
Mezitím musím vymyslet s partnery obchodní model, protože samotné rámy jsme nikdy neprodávali. Budeme řešit jaké barvy budou standardně k dispozici, doporučené konfigurace /musíme vyzkoušet, aby to mělo hlavu a patu/, focení, promo, dotační plán pro nadějné jezdce a podporu týmů.
A to všechno prosím za plného provozu v sezoně.
Těším se, že na podzim představíme finální výrobek.
A tohle všechno by nevzniklo bez níže zmíněných. Děkuji za pomoc.
Pomoc při ideovém prvotním konceptu:
Ladislav Bartůněk
Milan Čtvrtník
Prototypová geometrie rámu, morální podpora
Šárka Waldhauserová
Jirka Waldhauser
Onřej Muller
BO kolobka tým
Testeři, finální doladění:
Ladislav Bartůněk
Šárka Waldhauserová
Milan Čtvrtník
Honza Fous
Vojta Hrůza