Funguje to i na koloběžce?

Existuje spousta teorií v cyklistickém světě, co je dobře, co špatně, jak věci fungují. V tom koloběžkovém je situace o poznání horší. Přesné měření neexistují, standardy také ne, common sense se omezil na to, kdo jezdí déle nebo kdo hlasitěji křičí. V MIBU se zabýváme vývojem denně, za posledních pár let jsme si ujasnili některé věci, spoustu jsme jich pokazili, udělali špatné závěry. Rád bych se podělil o nějaké střípky. Záměrně se nebudu dopouštět interpretací, mé názory označím proloženým písmem.

V závodním světě se většina diskusí točí kolem váhy. Málokdo ovšem zmiňuje, že fyzika nerozlišuje mezi váhou koloběžky a jezdce. Fyzikální síly působí na celou pohybovou soustavu. Pro názornost je dobré se podívat na blog Cervela. Příspěvek se zabývá otázkou, zda je lepší kolo odlehčit nebo si pořídit více aerodynamické kolo /​kolo ve smyslu stroj/​. Cervelo píše o váze: “… rozdíl ve dvou rámech je 245 gramů. Ale co tento rozdíl opravdu znamená? Především to, že neakcelerujeme nebo nestoupáme do kopce pouze s rámem. Také máme další části kola, a co je důležitější, jezdce. Pokud předpokládáme, že kolo váží 7 kg a jezdec 50kg, 245 gramů znamená úsporu na váze okolo 0,4 %…”

Pro názornost obrázek vpravo

V dalším článku s názvem cyklistické mýty na serveru road.cc je jeden z vyvrácených bodů “Váha masy, která rotuje, je zásadní”

… 100 gramů ušetřených na kole /​otáčejícím/​ se rovná 1 kg ušetřených na rámu. Toto staré rčení implikuje, že rotující váha, zejména na kole, je velmi důležitá. Problém je, že to není pravda. Článek dále odkazuje na měření, které lze nalézt zde:

http://www.biketechreview.com/reviews/wheels/63-wheel-performance

“Když vyhodnocujeme vlastnosti kola, aerodynamika kola je nejdůležitější faktor, s velkým odstupem následovaný váhou samotné rotující masy /​ráfek/​. Síly působící uvnitř kola /​váha středu, špice/​ jsou tak malé, že je lze považovat za bezpředmětné.

Proč? Když jedete na kole, neakcelerujete v čase nějak znatelně, a když ano, akcelerace je nízká. Takže akcelerace s “těžkými” nebo lehčími koly je jen zlomkově vyšší nebo nižší.

Celková váha je faktor při stoupání, ale v tomto případě je mnohem efektivnější se zbavit přebytečného tuku na těle.

Většinu času strávíte “odstraňováním” odporu vzduchu z vaší trajektorie, toto je daleko důležitější faktor než váha samotného kola.

Poznámka: Ano, uvědomuji si specifikum koloběhu. Kola se měří v minimálních rychlostech okolo 27 km/​h. Ovšem já dodávám, že dle zákonů fyziky, v menších rychlostech tohle všechno funguje také. Ano, s menším efektem, ale funguje. Často se též píše, že koloběžkář akceleruje a dekceleruje během odrazu. Ano, ale naprosto zanedbatelně. Je mylné se domnívat, že mezi odrazy při závodu kolísá rychlost tak znatelně, že by záleželo na váze rotující masy. Pro podporu tohoto tvrzení cituji z téhož článku:

“ Jak to tedy je, když výrobci tvrdí, že na vnitřních silách a váze kol záleží a jsou velmi důležité? Jednoduše, vnitřní síly a váha ráfku působící v rotaci jsou součástí akcelerace. V cyklistických závodech je tato síla vyjádřena zrychlením 0,1 až 0,2 g, týká se tedy jen zrychleních od 0.  /​zdroj zde:http://www.biketechreview.com/archive/images/appd.pdf /​ Takže rozdíl ve váze kol 300 gramů , i pokud se bavíme o váze na vnějším průměru kola /​ráfek/​, je vzhledem k váze těla a soustavy, naprosto zanedbatelný.” 

Podobný pohled na tuto problematiku je například zde: http://www.velonews.com/2012/06/bikes-and-tech/technical-faq/technical-faq-does-wheel-weight-matter_223209  

V tomto článku

https://www.wired.com/2016/06/cycling-physics-extra-mass-bike-wheels-enemy/

jsou veškeré výpočty, autor zde dochází k poznání, že navýšení váhy kola /​rotujícího/​ je poplatné navýšení váhy celé soustavy, tudíž je jedno, na kterém místě se navýšení váhy stane /​jezdec, kolo nebo ráfek/​. Tenhle závěr platí pro jízdu na rovině, do kopce /​znovu redukce váhy je žádoucí, ale je potřeba počítat s celou soustavou/​ i z kopce /​ve prospěch těžších kol/​. Nežádoucí je nárust rotující hmotnosti při akceleraci, tady platí viz výše, akcelerace z 0 km/​h.

Na jiném místě /​http://www.wheelsmith.co.uk/aero-in-plain-english /​se píše o zkušenostech s provozem vyšších ráfků:

“… pokud nejste tak rychlí /​na kole/​, a vaše rychlost je pod 27 km/​h, 38mm ráfek vám z aerodynamického hlediska příliš nepomůže, 45mm by mohl, a 50 nebo 60 mm vysoký ráfek definitivně pomůže…”

Závěr: Váha rámu koloběžky nebo osazených kol je důležitá. Ale je to jeden z mnoha faktorů, které by se měly vzít v potaz. Zdaleka to není dominantní veličina při výběru. Je potřeba vzít v úvahu okolní podmínky. Teorie z cyklistického světa v zásadě fungují i při nižších rychlostech než probíhalo měření. Nikdo z nás nemá vědomosti a nedisponuje měřením, aby mohl doložit svá tvrzení. Nabízím tu alternativní pohled na problematiku. Tím netvrdím, že je jediný správný.

Zároveň je třeba si uvědomit, že tyto teorie a měření jsou důležité u vrcholové cyklistiky, kdy ve finiši určuje pořadí jezdců v řádu setin vteřin. V časovce, nebo v hromadném závodě. V koloběžkovém sportu se pak týká špičky pelotonu, kde rozhoduje nejen technika a výkonnost jezdce, ale také například délka nohou jezdce. Je to mnohem komplexnější mix než na silničním kole. Proto je určitě dobré při výběru a stavbě koloběžky zvážit, jestli investujeme do toho, abychom se báječně projeli a měli z dobře udělané koloběžky dobrý pocit, anebo investujeme proto, abychom mohli jezdit v druhé půli pelotonu a dobrou koloběžku měli jen proto, aby bylo o čem diskutovat. Žádná cesta není špatná, když víte proč po ní jdete.